Pozor: Už malá ztráta zhoršuje soustředění. ztráta vody o 12% způsobí totální kolaps organismu.
Určitě to znáte, zaujatí jinými podněty a povinnostmi, přehlížíme prvotní signály těla, které se dožaduje doplnit tekutiny. Pracujeme dál, dokonce i tehdy, když je žízeň již jasná a silná. Máme podvědomě naučenou tendenci ignorovat signály těla, možná i proto, abychom nemuseli chodit tak často na toaletu…
Prvním příznakem signalizujícím nedostatek vody v organismu, je sucho v ústech a pocit žízně. O suchu v ústní dutině nás zase upozorní receptory v ústech či v hltanu. Žízeň je přirozeným reflexem lidského organismu. Pocit žízně vyvolává hypotalamus v důsledku zhuštění krve a tedy i zvýšením koncentrace látek rozpuštěných v krvi. Baroreceptory v reakci na zahuštění krve vyšlou signál do mozku. Buňky v mozku, vyšlou do hypotalamu zprávu, že organismus potřebuje přísun dalších tekutin, aby naředili krevní oběh a snížili koncentraci rozpuštěných látek.
Jako důsledek nedostatku vody se zhušťují i krevní destičky, načež by si měli dávat pozor především lidé se srdečními onemocněními, aterosklerózou či lidé, kteří prodělali mozkovou mrtvici. Jelikož asi 40% vody v těle se nachází uvnitř každé buňky, při dehydrataci se vytrácí i voda z buněk, čímž dochází ke zvýšení hladiny cholesterolu a ke změně pH vnitřního prostředí buňky, což ovlivňuje jejich správné fungování.
Zpočátku se dehydratace chová nenápadně, jako krátkodobé problémy se soustředěním či jemná bolest hlavy.
Mezi první příznaky při dehydrataci patří pocity malátnosti jako důsledek zvýšení tepové frekvence a snížení krevního tlaku. Tento stav může skončit i odpadnutím. Při mírné dehydrataci dochází ke snížení mentální pozornosti a ke snížení vizuálního vnímání. Dalšími doprovodnými projevy jsou mírně zvýšená tělesná teplota a podrážděné chování.
Mezi první příznaky při dehydrataci patří pocity malátnosti jako důsledek zvýšení tepové frekvence a snížení krevního tlaku. Tento stav může skončit i odpadnutím. Při mírné dehydrataci dochází ke snížení mentální pozornosti a ke snížení vizuálního vnímání. Dalšími doprovodnými projevy jsou mírně zvýšená tělesná teplota a podrážděné chování.
Nedostatečné vylučování odpadních látek z těla zvyšuje hladinu kyseliny močové v organismu a přispívá k tvorbě ledvinových kamenů. Také způsobuje bolesti kloubů a následné záněty, artritidu, zácpu azažívací problémy. Pokožka není schopna se sama zbavovat odpadních látek. Nedostatek vody v organismu způsobuje hromadění těchto odpadních látek v kůži, což se následně projevuje jako akné, ekzémy či tmavé kruhy pod očima.
Nedostatek vody zapříčiňuje vysoušení sliznice, což způsobuje potíže s dýcháním,protože sliznice nedokáže efektivně odstraňovat nečistoty. V důsledku nahromadění toxinů v organismu a při nedostatečném vylučování dochází často ke vzniku zánětu močového měchýře.
Dehydratace dokonce způsobuje výraznější tělesný zápach, zapáchající dech či moč, který je navíc výrazně žlutě zbarven, protože při nedostatku tekutin se odpad shlukuje do koncentrovanější formy. V neposlední řadě dlouhodobě nedostatečný pitný režim způsobuje bušení srdce, svírání na hrudi, zhoršení krátkodobé a dlouhodobé paměti, suchou kůži či oslabenou imunitu nebo brnění prstů rukou.
Následující článek: MÝTUS / FAKT: V zimě naše tělo nepotřebuje tolik tekutin jako v létě.
Kožišek,F, 2006. Pitný režim. (online) SZÚ.2006 (cit. 2017.02.05). dostupné na: www.mzcr.,cz/verejne/soubor.ashx?souborID=10115&typ=application/pdf&naz
